Dovolte, abych Vás oslovila v tomto předvánočním čase za Spolek svaté Barbory, který je tady již 10 let a finančně podporuje děti, jejichž otec zemřel při práci v hornictví. Za těch deset let bylo postiženým rodinám vyplaceno více než 22 milionů korun, z nichž podstatnou část dostala Barborka darem.
V současné době podporujeme 80 dětí. Bohužel jen v letošním roce přibylo kvůli
mimořádným událostem dalších 10 sirotků. Nejvýznamnější část finanční podpory jde na vzdělání a volnočasové aktivity dětí. Dětem hradíme, samozřejmě na základě potvrzení, až 25 000 Kč ročně školného, ubytování při studiu až do výše
4 000 Kč za měsíc, náklady na učebnice až do výše 6 000 Kč za rok, jednou za 3 roky náklady na počítač do výše 10 000 Kč. Také přispíváme všem dětem na tábory nebo jiné organizované pobyty až 10 000 Kč za rok.
Samozřejmostí jsou i příspěvky na zdravotní pomůcky nebo zájmové aktivity. U
příležitosti zahájení školního roku a o Vánocích přispíváme jednorázově 3000 Kč
každému dítěti.
Jde o maximální limity finančních výpomoci a tohoto maxima ve skutečnosti dosáhne jen velmi malá část rodin.
Bohužel i Barborky se dotkla krize, kterou hornictví nyní prochází, a příspěvků a darů již není tolik, co v minulých létech. Naštěstí jsme si vytvořili dostatečnou finanční rezervu, abychom zajistili minimálně základní nároky dětí na příštích více než 20 let. Je to proto, že máme i děti, které jsou dnes ještě ve školce a je naší povinností myslet i na jejich budoucnost.
Nicméně musíme pečlivě zvážit, co je pro většinu dětí prioritní, a každou korunu v ruce dvakrát obracet než ji vydáme na něco, co je smysluplné. A jednoznačně jsme se shodli na tom, že vzdělání a volnočasové aktivity tento smysl pro budoucí život dětí jednoznačně mají. Společné dovolené budou nadstandardem, který si budeme moci dovolit jen v případě dalších významných příjmů. Jsme si vědomi toho, že ne všechny rodiny jsou schopné v současnosti čerpat finanční výpomoci, které jim Barborka nabízí. Každá taková rodina má samozřejmě k tomu svůj osobní důvod. Rádi bychom se proto více zaměřili na
jednotlivé rodiny a jejich konkrétní potřeby a více s nimi individuálně
spolupracovali a pomáhali jim při řešení jejich problémů.
Největším přáním nás všech je samozřejmě to, abychom nemuseli již žádné osiřelé dítě do Barborky přijímat. A také to, abychom všem současným dětem maximálně vypomohli do doby, než se budou schopny o sebe samy starat.
Všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli a přispívají Barborce, patří naše velké
poděkování.
Děkujeme.
Monika Němcová
předsedkyně SSB