Je to těžké, když rodina zůstane bez táty

LAZY – Když chlap dostane v práci mimořádnou finanční odměnu, obyčejně uvažuje, jak si povyrazit – s kamarády, manželkou, přítelkyní, co si pořídit do domácnosti či pro sebe. Vlastně přemýšlí o tom, komu udělat radost. Mechanik úseku rubání lokality Lazy Důlního závodu 1 Andrzej Waloszcziński, pracovník dodavatelské firmy Alpex, se dlouho nerozmýšlel. Svou odměnu za spoluúčast na zlepšovacím návrhu věnoval Spolku svatá Barbora. Svých zasloužených pět tisíc korun (po zdanění), nechal poslat sirotkům, kteří zůstali po kamarádech zahynulých v OKD při výkonu povolání.

„Vím, jaké to je, když rodina zůstane bez živitele. V Polsku jsem měl tři kamarády, kteří na šachtě zahynuli. Také tam je obdobná organizace, která pomáhá sirotkům a vdovám. Rozhodl jsem se, že tentokrát podpořím svatou Barborku v Čechách. Vím, že se stará také o polské děti,” říká Waloszcziński, který v dolech našich severních sousedů strávil

26 let a posledních osm roků pracuje v OKD jako zaměstnanec dodavatelské firmy Alpex. „Téměř všichni havíři mají své rodiny a vědí, jak důležitá je v této profesi solidarita. Ta fungovala, funguje a věřím, že fungovat bude i nadále,” věří otec dvou dospělých dcer.

Není to jediný dar, který věnoval hornickým sirotkům. Ty předešlé však výhradně polským dětem. Ani zlepšovací návrh podaný v OKD v rámci programu Continuous Improvement nebyl první. Waloszcziński má na svém kontě už tři úspěšná řešení. „Na šachtě je však ze všeho nejdůležitější zdraví. Proto bych rád všem svým kolegům popřál, aby se ze šichty vraceli ke svým rodinám zdraví, bez pracovních úrazů,” vzkazuje Waloszcziński.