S Barborkou nejsou sami

6.2.2007
Nikola, Martin a Kristýnka Kakáčovi se před čtyřmi lety touto dobou těšili, jak pojedou s tátou na hory. I když s nimi nežil v jedné domácnosti, pravidelně si je vyzvedával a podnikali spolu spoustu výletů. Pak jim ale máma musela říct, že na hory s tátou nepojedou – už nikdy. Zemřel při převozu do nemocnice na následky pracovního úrazu.

Paní Kakáčová, asi bylo hodně bolestné, když jste se dozvěděla, že s třemi dětmi zůstáváte úplně sama?
Byla jsem právě mimo domov, na rekvalifikačním kurzu. Najednou mi telefonovali z Dolu Darkov, že měl Dušan vážný úraz. Okamžitě jsem jela domů, ale bylo už pozdě. Dušan zemřel ve vrtulníku, při převozu do nemocnice. Právě tuto neděli to budou čtyři roky…

Nejhorší asi bylo říct to dětem?
Byla to pro ně velká rána. Měly se s tátou rády, pořád s ním někde jezdily, na hory i k moři…

Před dvěma a půl lety vám začalo pomáhat Občanské sdružení svatá Barbora. Co to pro vás znamená?
Je to obrovská pomoc. Nikola je v posledním ročníku střední hotelové školy, na níž je měsíční školné 1500 korun. To nám sdružení proplácí. Mladší Kristýnce zase zájmové kroužky – rok už chodí do tancování, předtím dělala gymnastiku. Ono se to nezdá, ale i tyhle poplatky jsou docela vysoké. Nevím, jak bychom to zvládali sami – asi bychom s tím měli problémy…

Barborka pořádá i různé akce…
Dětem se asi nejvíc líbil pobyt u moře – byly tam už dvakrát. Já jsem s nimi jet nemohla, tak je doprovázela jejich starší sestřenice. Asi to tak osud chtěl, protože si tam našla lásku – zamilovala se do jednoho polského chlapce ze sdružení, doteď spolu chodí! A moje děti si tam našly kamarády – když se potkají na dalších akcích sdružení, bouřlivě se vítají…

Takže musí následovat otázka přímo na děti – co se jim s „Barborkou“ líbilo nejvíc:
Nikola (18), 4. ročník střední hotelové školy (těsně před maturitou): Moře bylo skvělý, ale taky jsem ráda, že mi sdružení platí školu – pro mamku by to asi byl jinak problém platbu utáhnout. Teď bych nejvíc potřebovala, kdyby mi sdružení darovalo úspěšně složenou maturitu, docela z ní mám strach. Ale to asi nejde…

Martin (15), 1. ročník učiliště (klempíř stavební výroby: Barborka mámě proplatila, když jsem byl na letních táborech, tam se mi líbilo. Ale nejlepší to stejně bylo u moře!

Kristýna (10), základní škola: Hrozně mě baví tancování, dvakrát týdně chodím do Limitu, kde trénujeme diskotance. To mi Barborka proplácí. Moc se mi líbilo BarboRadování, kde byly ukázky diskotanců v podání mistrů Evropy nebo i světa – to jsem úplně hltala, už se těším na příští ročník!